Byla nebyla jedna krásná růžová škola. Chodila jsem na ni, i přes časté nadávky, velmi ráda. Přišel čtvrtý ročník. Maturita se pomalu blížila. Od ledna jsme občas slýchali o jistém novém viru. Před jarními prázdninami jsme se společně zasmáli možnému uzavření škol, o kterém se zmínila naše učitelka dějepisu, rozloučili se, a vyrazili domů. Někteří balit se na hory, jiní se učit. A za týden zase na viděnou!

zdroj: https://www.flickr.com

Přišlo úterý jarních prázdnin. Rozhodnutí o uzavření škol. To u nás ještě nevzbudilo tolik emocí. Čtrnáct dní a bude to za námi. 

Haha. 

Jak už víme, je všechno jinak. Celý náš ročník je zahlcen nejistotou. Stejně a přece trochu jinak než celá planeta. Plány většiny z nás se rozpadly. Nevíme, jaká bude situace až překonáme samotné riziko viru. 

Za sebe musím říct, že je pro mě velmi těžké přijmout realitu, že na "náš gympl" už se vrátím maximálně na maturitu. Na druhou stranu je to oproti ztrátám na životech vlastně nepatrná záležitost. 

 

Proto přemýšlím, jak se změní náš pohled. Společnosti. Jak se změní naše chování na individuální úrovni. Jací budeme?

Osobně doufám, že si budeme více vážit společně stráveného času. Většina z nás asi zažila ten pocit, když jsme s někým šli na kafe, a on místo naslouchání projížděl nejnovější příspěvky instagramu. Víme, jak to bolí. Teď také víme, jak bolí samota. Jak je důležité setkávat se, sdílet se, být společně. Věřím, že po této zkušenosti, to dokážeme možná lépe, než dříve.

 

Možná také budeme méně soudit. Méně odsuzovat ty, kteří nesplňují naše představy o kráse, postavě, barvě pleti, nebo chování. Ptáte se proč? Možná proto, že si budeme obecně více vážit člověka. Alespoň za sebe musím říct, že čím déle jsem zavřená doma, tím více jsem vděčná za jakýkoliv lidský kontakt. Hodnotu člověka vnímám silněji, než kdy dřív.

 

Mým posledním přáním by byla nižší míra rozdělení naší společnosti. Tento nepatrný vir nás dokázal spojit. Mladí pomáhají starším, starší šijí roušky. To co se nedařilo lidem, podařilo se vlastně zdroji, řekněme, neštěstí. 

Svět by mohl být mnohem lepším místem. Je na každém z nás, aby jím byl.

Ne nadarmo je název tohoto článku pohádka... 

I přesto mám naději. Naději, že pokud se zapojíme, stane se krásnějším místem pro život.

 

www.signaly.cz/podporte