Košický rodák Štefan Chanas je kaplanem ve farnosti na Staten Island ve městě New York. Během našeho video rozhovoru se dozvěděl, že kněz ze sousední farnosti podlehl nemoci covid-19. 

V rozhovoru popisuje, jak se lidé v epicentru americké nákazy staví k hrozbě koronaviru a opatřením. Otevřeně říká, že čeká od církve více pomoci lidem, a vysvětluje, jaká má být naše Velikonoční odpověď na současnou krizi.

 

Jak dlouho jste ve Spojených státech? 

 

Sedmnáct let. Přiletěl jsem v roce 2003 do slovenské farnosti sv. Jana Nepomuckého na Manhattane, tam jsem byl kaplanem 13 let. V roce 2016 mě přeložili do druhé farnosti, tady na Staten Island. 

 

To není moc známá část New Yorku.

 

Z pěti častí města je to nejméně populární část města, řekl bych, že je zapomenutá. Člověk zde nemá pocit, že je  v New Yorku. Je zde spíš vesnické prostředí, jsou zde bytovky, mrakodrapy zde nejsou. Lidi zde nejsou moc bohatí, je tu především střední vrstva, která má své výhody. Naše kostely navštěvuje víc lidí, než na Manhattane – tam je Bohem dolar. Rodiny zde drží víc pohromadě, chodí spolu do kostela. Máme zde i církevní školu.

 

Jak vypadá vaše farnost?

 

Farnost St.Charles, tedy Karla Boromejského, je poměrně velká, zaregistrovaných máme okolo 4 000 rodin, jsme tu tři kněží, farář a dva kaplani. Hodně lidí chodí na bohoslužby přes týden. Na Staten Island žije zhruba 500 tisíc lidí, velká část z nich jsou katolíci, hodně obyvatel je z Itálie a Irska.

 

Koronavirus na Staten Island.

 

Na 500 tisíc obyvatel máme 17 tisíc nakažených a zhruba 300 lidí zemřelo. Situace je zde lepší jak v Queense či Manhattane. Nemáme metro, ale spoustu autobusů. Místní lidé nejčastěji využívají auta. Starosta New Yorku nezastavil provoz metra, myslím si, že už to mohl dávno udělat. Ovšem někteří argumentovali, že zdravotníci a prodavači by se neměli jak dostat do práce, protože všichni nemají auto. 

 

Opatření, život ve vašem okolí?  

 

Mnohé obchody a restaurace jsou zavřené, silnice jsou volnější, je na nich méně aut. Lidé málo nosí roušky. Tento týden obchody začali pouštět omezený počet lidí, tvoří se tedy velké fronty. Celkově se však zdá, že lidem nedochází, že jde o vážnou věc, že je třeba přijmout i nepopulární patření. V televizi se nenosí rouška, běžný člověk si potom myslí, že je to v pořádku. Ale na druhé straně je venku méně lidí a ty, co tam jsou, dodržují větší vzdálenost. Řekl bych, že lidé nejsou ztotožněni s opatřeními ve všeobecném slova smyslu. 

Máte ve své farnosti případ nakažení? 

 

Bohužel, ano! Jednomu pánovi, který pomáhal s rozdáváním svatého přijímání, zemřela na Covid-19 jeho teta. Volal mi, že to bylo dost nepříjemné, nemohl za ní jít, a lékaři mu řekli, že je to na ní. Buď si s tím její imunitní systém poradí, nebo přestane dýchat. Bohužel, zemřela. Potom se nakazila další jeho teta se svojí dcerou, ale víc o nich v této chvíli nevím. 

Další paní z farnosti, 75 letá mi volala, že je doma, abychom se za ní modlili. Nevzali ji do nemocnice, má veškeré příznaky – teplotu, problémy s dýchaním, kašel, ale pověděli jí, že ji přijmou v případě, že se jí zhorší dýchání. Byla z toho všeho dost vylekaná. 

Pozoruhodné však je to, jak se nakazila. Virus dostala totiž od své dcery, která je zdravotní sestrou. Zdá se, že ani v nemocnicích nebrali situaci úplně zodpovědně, neboť ze začátku, před dvěma, třemi týdny, nechtěli zdravotním sestrám říct, zda má pacient koronavirus nebo ne. 

 

Proč odmítli zdravotníkům říci, zda má pacient koronavir nebo ne? 

 

Odvolali se na právo soukromí. Tím pádem se možná některé sestry nakazily, nejdříve si stěžovali na vedení nemocnice a to poté uznalo, že pracovníkům, kteří jsou vystavení riziku, to mohou oznámit. Ale oni nemají také dostatek testů.Slyšeli jsme řeči o tom, že Amerika je nejlépe připravená země ze všech krajin na světě, no realita tomu celkově neodpovídá. 

 

Jak funguje u vás církev? Máte nařízení od biskupské konference? 

 

Opatření vydává každý diecézní biskup. V naší diecézi se zrušili veřejné bohoslužby ještě 14. března. Byla to sobota po obědě, takže už večerní mše neproběhla. Z arcibiskupského úřadu oznámili, že na některých televizních kanálech se bude vysílat mše svatá v přímém přenose nebo online. Nepřišlo však nařízení ve smyslu, že každá farnost musí streamovat. Po nějaké době byly zakázány také pohřby. Aktuálně fungujeme tak, že kněz přijde k hrobu, kde jsou lidé v odstupech, a poví krátké zamyšlení a modlitbu, poté se domluvíme na zádušní mši svatou. 

Ilustrační obrázek - Zdroj: https://www.washingtonpost.com/

Co má být na tuto krizi naší Velikonoční odpovědí? 

 

Víra je záležitost celého člověka. Má zasáhnout náš rozum, který je velkým Božím darem a máme ho správně používat nejen na vědecké účely, ale i na selské řešení životních těžkostí. Víra se dotýká i našeho srdce, ve kterém chce Bůh přebývat svým pokojem a svojí láskou. V našem srdci nám Bůh dává i vnitřní sílu, abychom dokázali nést i tento kříž a dát tomu všemu nějaký smysl. Musíme skutečně věřit, že Bůh nás má v rukách. Ježíš také neviděl těžkosti své doby na růžovo. Vzal svůj kříž, nechal se ukřižovat a třetí den vstal z mrtvých! Potřebujeme být trpělivý! 

 

Celý rozhovor - zde - 

Autor rozhovoru: Pavol Rábara 

Redakční úprava a překlad: A.A.Balát

Zdroj:Deník postoj, Svet kresťanstva 

 

www.signaly.cz/podporte