Dnešní úryvek z evangelia se týká víry – podstaty našeho postoje k osobě Ježíše Nazaretského. Ježíš těsně před svou smrtí říká ve večeřadle apoštolům: „Já jsem Cesta, Pravda a Život. Nikdo nepřichází k Otci, jen skrze mě. (…) Já jsem v Otci a Otec je ve mně. “ (Jan 14, 6;10) Těmito a mnoha dalšími slovy povzbuzuje víru svých učedníků a ukládá jim na srdce, aby věřili, že On je skutečně Boží Syn.

zdroj

Další den Ježíš umírá jako zločinec a vyvrhel společnosti a učedníci se ve strachu ukryjí před lidmi. V neděli, 72 hodin po poslední večeři, se vzkříšený Ježíš na stejném místě zjevuje apoštolům, kteří se ve strachu skrývají. A všichni důvěrně známe scénu s apoštolem Tomášem, který u tohoto zjevení není, a proto nevěří ve svědectví apoštolů o Ježíšově zmrtvýchvstání a touží jako důkaz vložit prsty do jeho ran a do probodeného boku. O týden později ho Ježíš - k Tomášově překvapení - vyzývá, aby tak opravdu učinil. A aby uvěřil, že Ježíš je živý a že je synem pravého Boha. Své povzbuzení víry apoštola však doprovází slovy, které mají znít jako memento do budoucnosti: „Blahoslavení ti, kteří neviděli, ale uvěřili.“


Je to poselství pro všechny následující generace křesťanů, až dodnes. Jak se píše ve skvělé knize o velikonočních událostech Den, kdy zemřel Kristus: „Hlavním předpokladem Ježíšovy nauky bylo, že člověk musí věřit, aniž by viděl, a někdy, aniž by rozuměl.“


A tato slova se týkají i nás, křesťanů první poloviny 21. století. Jak je na tom naše víra? Jsme Tomášové věřící či nevěřící? Jedním z hlavních atributů víry je právě absence faktických důkazů. Je to důvěra v to, že slova psané v Evangeliích i tradice a příklad světců, přináší člověku novou, Pravdivou Cestu pro jeho Život. A je na nás, jestli Evangelium = radostnou zvěst o Ježíšově učení,smrti a vzkříšení vezmeme jen jako zajímavou informaci, nebo jí skutečně uvěříme a vezmeme jí jako zásadní zprávu pro náš život. Zprávu, díky které budeme ochotní náš život změnit podle slov a doporučení Ježíše.
 

Jak je na tom naše víra? A v co přesně věříme? Věříme, že Ježíš je skutečně Syn Boží?

 

Vojěch Jurásek

Biblické signály- 2.neděle velikonoční (19.4.2020)

 

 

1. ČTENÍ Sk 2,42-47
Všichni, kteří přijali víru, drželi pevně pohromadě a měli všechno společné. 

Čtení ze Skutků apoštolů. 
(Křesťané) setrvávali v apoštolském učení, v bratrském společenství, v lámání chleba a v modlitbách. Všechny naplňovala bázeň, poněvadž se prostřednictvím apoštolů dělo mnoho divů a znamení. 
    Všichni, kteří přijali víru, drželi pevně pohromadě a měli všechno společné. Prodávali všechen svůj majetek a dělili ho mezi všechny, jak kdo potřeboval. Každý den zůstávali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a jedli pokrm v radosti a s upřímností srdce, chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě. A Pán rozmnožoval den co den počet povolaných ke spáse. 

Žl 118(117),2-4.13-15.22-24 Odp.: 1 
Odp.: Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky. nebo: Aleluja. 

Nechť řekne dům Izraelův: "Jeho milosrdenství trvá navěky." Nechť řekne dům Árónův: "Jeho milosrdenství trvá navěky." Nechť řeknou ti, kdo se bojí Hospodina: "Jeho milosrdenství trvá navěky." 
Odp. 
Vrazili do mě, abych padl, avšak Hospodin mi pomohl. Hospodin je má síla a statečnost, stal se mou spásou. Jásot ze spásy zní ve stanech spravedlivých. 
Odp. 
Kámen; který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním. Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho! 
Odp. 

2. ČTENÍ 1Pt 1,3-9
Bůh nás znovu zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději. 

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra. 
   Bud' veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, na dědictví skvělé a trvalé. Je pro vás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc (a vede) ke spáse, která se má ukázat (nyní) v poslední době. 
    A proto budete potom jásat, i když vás snad musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše. 

EVANGELIUM Jan 20,19-31 
Za týden přišel Ježíš zase. 

Slova svatého evangelia podle Jana. 
Když byl večer prvního dne v týdnu, přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. 
   Znovu jim řekl: "Pokoj vám! jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás." Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: "Přijměte Ducha svatého. Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou." Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: "Viděli jsme Pána." 
   On jim však odpověděl: "Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím." Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!" Potom vyzval Tomáše: "Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící." Tomáš mu odpověděl: "Pán můj a Bůh můj!" 
   Ježíš mu řekl: "Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili." 
   Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o těch v této knize není řeč. Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu.