Zkouškové, maturita, práce, dovolené. 

Všechny naše projekty, plány, vize. 

Všechno je nyní pod rouškou neznáma.

Stále rychlejší tempo světa se zastavilo. 

zdroj

Přišel vir, kterému se před měsícem ještě většina smála. Byl daleko a my se z bezpečí svých sociálních sítích usmívali nad začínající panikou. Alespoň já ano.

Pamatuji si velmi dobře tu chvíli, kdy jsem o viru slyšela poprvé. Bylo to během ledna, četla jsem aktuální vydání týdeníku Respekt. Informace mi přišla zajímavá a důležitá, ale nevěnovala jsem ji příliš velkou pozornost. Tehdy to bylo v Číně. Daleko. Naší společnosti se to tak úplně netýkalo. Myslela jsem si.

Nicméně, je tu. A s ním mnoho nových kompromisů a ztrát. Na druhou stranu je stávající situace také plná výzev a zkušeností. 

Při  každém přísnějším omezení jsem měla pocit, jako by na mě někdo vychrstl kýbl ledové vody. Zákaz shromažďování? A co demonstrace proti Babišovi? Vždyť si teď bude moct dělat co chce. Vždyť stávající situace pro něj není vlastně nevýhodná. Uzavření škol? To už vláda přehání, ne? Vždyť náš ročník čeká brzy maturita. Studenty nad nami čeká zkouškové, bakalářské, či státní zkoušky. Měla jsem velkolepé plány na prázdniny. Každý z nás měl pravděpodobně nějaké plány. Nezáleží na tom, jestli prázdninové, nebo třeba na víkend. 

Současná situace nás ale něco stojí. Cena je zatím neznámá a pevně doufám, že bude co nejnižší. 

Chtěla bych nás všechny vyzvat, abychom se do situace podle možností zapojili. Záleží na každém z nás, jak to celé dopadne. Můžeme jít nakupovat starším ohroženějším lidem, šít roušky, nebo cokoliv jiného. Existuje také mnoho dobrovolnických skupin, kam se můžeme přihlásit, odkazy najdete pod textem. 

Mám ještě jednu prosbu. Někdo z různých důvodů pomáhat nemůže, nebo přestože pomáhá, má díky volnu ze školy/ práce dostatek času. Chce se mi téměř křičet - využijme ho! Naše životy jsou často příliš uchvátané na to, abychom se zastavili. Abychom si udělali výlet do přírody, teď na jaře obohacený o rané ptačí symfonie, poseděli s rodinou, nebo přečetli dobrou knížku. Nyní ten čas máme. 

Možná je nutnou podmínkou zavřít postmoderního  člověka doma, aby začal dělat věci, které dřív bývaly samozřejmostí. Věci, jejichž hodnota byla posunuta na dno žebříčku našich životních priorit. Přestože sami cítíme, a je to i vědecky dokázané, že jsou pro nás důležité a cítíme se díky nim mnohem lépe. 

Kromě toho, mnoho věcí v našem životě odkládáme. Věci, které se chceme naučit, přečíst, zkusit. Teď můžeme využít náš čas také pro ně. 

Na závěr takové poslední vybídnutí. Karanténa rozhodně nepůsobí jako něco příjemného. V každém případě je ale nutná. A každý z nás ji může využít podle svých možností. Pomáhat ostatním, trávit čas s těmi nejbližšími, vyběhnout ven, nebo se třeba věnovat samostudiu. 

Jen prosím ten drahocenný čas neztraťme. Dělejme důležité věci. Berme karanténu jako příležitost. Ne jako omezení.

https://www.facebook.com/groups/ct24pomaha/

https://www.facebook.com/groups/235752224261765/

https://www.facebook.com/groups/886213055184585/

https://zachranstat.nulasro.cz/

 

Napsala: Lída Blažková