V nedělním evangeliu budeme možná ne tak vzdálenými svědky toho, kdy Ježíš pozval tři ze svých apoštolů, aby s nimi prožil mimořádné chvíle na hoře Tábor. Pro toto setkání si úmyslně vybral tiché místo, které bylo vysoko nad hlukem běžného života. Právě tu se rozhodl svým učedníkům zjevit svou božskou tvář.

zdroj: https://www.flickr.com

Ticho, vzdálenost od starostí života a přítomnost Ježíše, pomůže Petrovi, Jakubovi a Janovi poznat Ježíše jinak, než doposud. Jsou jím v této chvíli Ježíšova zjevení tak osloveni, že na hoře chtějí postavit stany a zůstat tam delší čas. 

Postní doba, kterou prožíváme, je pro nás výzvou k podobným chvilkám ztišení. Je nám nabídnuta možnost najít si čas, abychom se s Bohem setkali trochu intenzivněji. Nemusíme při plánování těchto chvil ztišení předjímat to, jak se přitom chceme cítit, ale můžeme zatoužit po hlubším poznání Ježíše a jeho plánu i s našim životem. Po těchto setkáních s Bohem budeme pak v podobné situaci jako učedníci, když odcházeli při sestupu s hory. Měli nové poznání a byli Bohem povzbuzeni.

Zjevení na hoře Tábor skončilo a zůstal tam jen Ježíš sám, tak jak jej znali.
Bylo to krásné, ale teď se vraceli do reality života. V této chvíli Ježíš vnímá jako důležité se svých učedníků osobně dotknout a povzbudit je slovy: "Vstaňte, nebojte se!" Ví, že před nimi jsou události, které pro učedníky nebudou jednoduché. Prožijí si Ježíšovu smrt na kříži a jeho zmrtvýchvstání. Budou to chvíle zkoušky jejich víry, ale i chvíle, kdy si budou připomínat to, co prožili s Ježíšem na hoře.

I my se ocitáme v situacích, které prověřují náš vztah s Bohem. Častokrát mezi kamarády musíme dát jasně najevo, čemu věříme a podle jakých hodnot žijeme. Tyto výzvy života budeme lépe zvládat, když neztratíme ze své paměti okamžiky ve kterých nás Bůh už dopředu povzbudil, právě pro chvíle, které prožíváme.

Nebojme se, protože Bůh ví, co budeme prožívat a už dnes nám dává zakusit své povzbuzení.
 

@PetrBulvas

 

Biblické signály - 2. neděle postní (8. 3. 2020)


 

1. ČTENÍ Gn 12,1-4a
Povolání Abraháma, praotce Božího lidu.

Čtení z první knihy Mojžíšovy. 
Hospodin řekl Abrámovi: 
"Vyjdi ze své země, ze svého příbuzenstva a ze svého otcovského domu do země, kterou ti ukážu. Udělám z tebe veliký národ a požehnám ti, oslavím tvé jméno a budeš pramenem požehnání. Požehnám těm, kdo ti budou žehnat, a prokleji ty, kdo tě budou proklínat. V tobě budou požehnána všechna pokolení země." 
Abrám se vydal na cestu, jak mu řekl Hospodin. 
 

Žl 33 (32), 4-5. 18-19. 20+22 Odp: 22a
Odp.: Ať spočine na nás, Hospodine; tvé milosrdenství. 

Hospodinovo slovo je správné, spolehlivé je celé jeho dílo. Miluje spravedlnost a právo, země je plná Hospodinovy milosti. 
Odp. 
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo doufají v jeho milost, aby jejich duše vyrval ze smrti, aby jim život zachoval za hladu. 
Odp. 
Naše duše vyhlíží Hospodina, on sám je naše pomoc a štít. Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, jak doufáme v tebe. 
Odp. 

2. ČTENÍ 2 Tim 1,8b-10 
Bůh nás volá a osvěcuje. 

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Timotejovi. 
Milovaný! Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia. On nás spasil a povolal svým svatým povoláním, a to ne pro naše skutky, ale z vlastního rozhodnutí a pro milost, kterou nám dal v Kristu Ježíši před dávnými věky. Ale to se projevilo teprve nyní, když přišel náš spasitel Kristus Ježíš. On zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu. 

EVANGELIUM Mt 17,1-9
Ježíšova tvář zazářila jako slunce. 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 
Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle - ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. 
Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." 
Když ještě mluvil, zastínil je najednou světlý oblak, a hle - z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!" Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. 
Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte, nebojte se!" Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: "Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých."