Ve věku 97 let opustila tento svět Dana Zátopková, manželka nejslavnějšího atleta československé sportovní historie. Ačkoliv by se mohlo zdát, že žila ve stínu svého manžela, nebylo tomu tak. Dana Zátopková byla velká bojovnice a těšila se také velkým sportovním úspěchům.

Společná fotografie manželů Emila a Dany Zátopkových | Lifee.cz

 


 

Dana Zátopková, rozená Ingrová, se narodila 19. září 1922 ve Fryštátě (dnešní Karviná) do rodiny Antonína a Františky Ingrových. Její otec sloužil během I. světové války jako československý legionář v Srbsku a poté ve Francii. Po válce pokračoval ve vojenské službě v Československé armádě, v níž dosáhl důstojnické hodnosti plukovníka. Za okupace byl během nacistické akce Albrecht I. (též Aktion Albrecht de Erste) zatčen a během války byl vězněn v Brně na Špilberku a posléze v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Matka Dany Zátopkové, Františka Ingrová, rozená Babíčková, byla ženou v domácnosti a kromě Dany měla se svým manželem ještě syna Miroslava (*16. 11. 1923 - † 10. 10. 2010).

 

Danin bratr Miroslav se rozhodl také věnovat vojenské kariéře. Po těžkém úrazu ale musel svou kariéru v Československé lidové armádě ukončit a začal pracovat na školním oddělení v národním podniku Let Kunovice. Později začal učit na Střední průmyslové škole v Uherském Hradišti.

 

Když bylo Daně šest let, její rodina se přestěhovala do Vacenovic u Hodonína. K atletice si Dana našla cestu až během studií na gymnáziu v Uherském Hradišti. Během II. světové války se Dana věnovala házené, ke konci války přibyla i atletika a hod oštěpem, který ji později proslavil. Její první významný sportovní úspěch přišel již v roce 1945 na běžeckých závodech ve Zlíně, kde se poprvé seznámila s Emilem Zátopkem. Na závodě Emil i Dana vytvořili nové národní rekordy. Dana byla všesportovně nadaná, což dokázala i v srpnu 1946, kdy se účastnila Mistrovství ČSR v atletice v Praze, ze kterého si přivezla bronzovou medaili v disciplíně hodu diskem a zlato v hodu štěpem. Následují další sportovní úspěchy jako zlaté medaile v hodu oštěpem v mistrovstvích ČSR v Praze v letech 1947 a 1948. Po obhájení titulu mistryně republiky v roce 1948 byla Dana vybrána do národní reprezentace na XIV. olympijské hry v Londýně.

 

S Emilem Zátopkem se Dana Ingrová seznámila na zlínských závodech, jejich seznámení ale nebylo zamilováním na první pohled. Jiskra přeskočila až po závodech na zábavě v Lanžhotě, kde také oba zjistili, že se narodili ve stejné datum. S Emilem Zátopkem měla Dana Ingrová zdravý a hravý vztah. Sdíleli společný zájem o sport, společné myšlenky i hodnoty. Ovšem jejich vztahu Danini rodiče nepřáli. Zvláště Danin otec, který jako bývalý voják odmítal pomyšlení na to, že by do jejich rodiny přišel voják, navíc vytrvalostní běh nepovažoval za řádné živobytí.


V roce 1948 odjela Dana s Emilem na XIV. olympijské hry do Londýna reprezentovat Československo. Dana se umístila na sedmém místě, zatímco její milý přivezl domů zlatou a stříbrnou medaili. Ovšem oba se z olympijských her vracejí s jasným rozhodnutím: „Vezmeme se.“ Po dalších rodinných šarvátkách musel být původní termín 19. září 1948 zrušen a svatba se přesunula z Vacenovic do Uherského Hradiště. Dne 24. října 1948 se z Dany Ingrové a Emila Zátopka stali novomanželé Zátopkovi. Ve svatební den, necelé dvě hodiny před obřadem, proběhlo hlášení v místním rozhlase a ke svatbě se na náměstí před kostel sešlo téměř celé Uherské Hradiště. Po obřadu na novomanžele čekalo házenkářské družstvo a slavobrána z oštěpů. Oslava trvala do brzkých ranních hodin.

Slavobrána z oštěpů pro novomanžele Zátopkovi | BezeckaSkola.cz

Ani po svatbě Dana nehodlala skončit svou sportovní kariéru. V roce 1949 slaví Dana v barvách Slovácké Slávie další titul mistryně Československa, tentokrát v házené žen, a kromě toho dále úspěšně obhajuje svůj titul republikové mistryně v hodu oštěpem.

 

Do manželství Dany a Emila Zátopkových ale nepřicházejí děti. Danu bezdětné manželství trápí, je to pro ni velká bolest, ale i přesto se rozhodne naplno věnovat sportu a svému manželovi.

 

Přišel rok 1952 a s ním očekávané XV. olympijské hry v Helsinkách, na které v národní reprezentaci odjeli oba manželé Zátopkovi. V Helsinkách přišlo drama v podobě zprávy, že manželé budou závodit ve stejný den. Nakonec organizátoři rozhodli, že v době finále běhu na 5 000 metrů nebude na stadionu probíhat žádná jiná soutěž.

 

Tuto zprávu Dana přijala s úlevou a uklidila se na šatnu, kde vyčkávala na svůj závod. O manželově vítězství se dozvěděla až od jednoho ruského trenéra, kterého potkala cestou z šaten na zápasiště. S radostí přiběhla za manželem ke stupni vítězů, dle svých slov, vlepila mu velkou pusu a manželovu medaili si vzala k sobě do pytle pro štěstí. V ten samý den Dana Zátopková vyhrála zlatou medaili v hodu oštěpem a svým výkonem (50,47 m) dokonce potopila své sovětské soupeřky Alexandru Čudinovou (50,01 m) a Jelenu Gorčakovovou (49,76 m).

Polibek, který přiběhla Dana dát svému manželovi po vítězném běhu v Helsinkách | SeznamZprávy.cz

Po olympiádě další sportovní úspěchy nenechávají na sebe dlouho čekat. Kromě dalšího úspěšného obhajování titulu mistryně republiky v hodu oštěpem přišla v roce 1954 možnost reprezentovat Československo na 5. mistrovství Evropy v atletice v Bernu, z něhož si odnáší zlato. O čtyři roky později jela Dana obhájit titul mistryně Evropy v hodu oštěpem do Stockholmu, z něhož si nejen odváží zlato, ale také svým výkonem (56,02 m) překonala světový rekord (55,73 m). Kromě těchto úspěchů si také Dana Zátopková odváží roku 1960 stříbro ze XVII. Olympijských her konaných v Římě. Všechny tyto úspěchy jsou důkazem, že Dana Zátopková byla velmi talentovanou oštěpařkou své doby a dokázala předčit veškerá očekávání.

Dana Zátopková ukazuje medaili Za zásluhy II. stupně | Reflex.cz

V roce 1962 Dana Zátopková opustila svou oštěpařskou kariéru a začala se věnovat tréninku reprezentantů a dorostenců. Kromě toho působila v letech 1960 – 1972 jako členka ženské komise Mezinárodní asociace atletických federací. O několik let později Dana ukončila svou kariéru ve sportu a žila se svým manželem. Po ukončení své sportovní kariéry získává ocenění Čestného občanství měst Uherské Hradiště (1992) a Kopřivnice (1992). Štěstí ale nemá moc dlouhého trvání a do života Dany Zátopkové přichází velká rána v podobě smrti milovaného manžela dne 29. 11. 2000. Po manželově smrti Dana prodala dům a přestěhovala se do malého bytu v pražské Tróji, kde žila poslední léta svého života. Během svého života ještě stačila podpořit hned několik tělovýchovných a oštěpařských projektů základních škol a tělovýchovných klubů. V roce 2003 přijala z rukou bývalého prezidenta České republiky Václava Klause sr. medaili Za zásluhy II. stupně a o rok později cenu Čestného občanství Městyse Lázně Toušeň.

 

Svou životní pouť Dana Zátopková zakončila dne 13. března 2020 v brzkých ranních hodinách v Ústřední vojenské nemocnici v Praze ve věku 97 let.

Autor: @PetrST

 


Zdroje:

 

Český rozhlas Dvojka

Echo 24

Sport.cz

Běžecká škola Miloše Škorpila

Reflex.cz

Magazín Age Management