„Mládež“ jako taková vlastně neexistuje

Na začátku třetí kapitoly exhortace Christus vivit papež František trochu upravuje zažitý slogan o tom, že mladí jsou budoucností světa. Říká, že jsou přítomností, že už přijímají zodpovědnost a spolu s dospělými se podílí na rozvíjení rodiny, společnosti, církve.

S tím dále souvisí krátká kritika dospělého světa, který, místo aby mladým naslouchal, má často spíš tendence podávat předem připravené odpovědi a recepty a nepřipouští se, aby zazněly jejich skutečné otázky a braly se v úvahy podněty, které přinášejí.

Dále se papež už věnuje lehkému rozboru situace mladých v dnešním světě. Ze Závěrečného dokumentu cituje, že „svět mladých má tolik různých podob, že v některých zemích je tendence používat pojem "mládež" v množném čísle.“ Neexistuje totiž "mládež" jako taková, ale existují mladí lidé se svým konkrétním životem.

V jednotlivých bodech pak upozorňuje na mladé, kteří žijí v oblastech válečných konfliktů, jsou nejrůznějším způsobem zneužíváni či vylučováni ze společnosti z rozličných důvodů.

„Nesmíme být církví, která tváří v tvář těmto dramatům svých mladých dětí nebude pociťovat žádnou bolest. Na to si nikdy nesmíme zvyknout, protože kdo není schopen plakat, není matkou.“

Jako malá vsuvka působí odstavec 79., ve kterém papež píše o dnešní kultuře, ve které je ideálem krásy mladistvý vzhled a v reklamě jsou především mladí lidé. „Dejme si ale pozor, protože to pro mladé není žádná pocta. Znamená to jen, že dospělí chtějí toto mládí ukrást pro sebe, a ne že si váží mladých, že je mají rádi a že o ně mají starost.“

Další podkapitola se věnuje digitálnímu prostředí, které je mladým lidem vlastní. Kromě jeho předností a hrozeb tu papež upozorňuje ještě na další jev, tzv. „digitální migraci“. Jde o situaci, kdy se mladí vzdalují rodině i kulturním a náboženským hodnotám, stávají se osamělými a utvářejí si vlastní identitu, s tím, že se cítí vykořeněni, třebaže fyzicky zůstávají na stejném místě.

Velkým tématem pro papeže Františka je migrace. „Díky různému původu synodních otců bylo téma migrace na synodě osvětleno z mnoha perspektiv, zejména z pohledu výchozích a cílových zemí. (...) Prosím zejména mladé lidi o to, aby nesedli na lep těm, kdo se pokoušejí je štvát proti mladým migrantům tím, že je líčí jako nebezpečné osoby, které jako by neměly stejnou nezcizitelnou důstojnost, která náleží každému člověku.“

K situaci zneužívání v církvi píše papež mimo jiné toto: „Díky Bohu, že kněží, kteří se poskvrnili těmito hanebnými zločiny, není většina. Mnozí konají věrně a obětavě svou službu. Prosím mladé lidi, aby se inspirovali touto většinou. Když ale uvidíte kněze v ohrožení, protože ztratil radost se své služby, a hledá citové náhražky nebo sešel na špatnou cestu, mějte v každém případě odvahu mu připomenout jeho závazky k Bohu a jeho lidu, sami mu zvěstujte evangelium a povzbuďte ho, aby vytrval na správné cestě.“

V závěru papež povzbuzuje každého mladého člověka.

„Jsi-li věkem mladý, ale cítíš se slabý, unavený a zklamaný, popros Ježíše, aby Tě obnovil. S ním nás naděje nikdy nezklame. Totéž můžeš udělat, když cítíš, že se topíš v neřestech, špatných návycích, sobectví nebo nezdravém pohodlí. Ježíš, který je plnost života, ti chce pomoci, aby se ti tvé mládí vyplatilo. Tak nepřipravíš svět o přínos, který mu můžeš dát jen ty, ve své jedinečnosti a neopakovatelnosti.

„Společně máte obdivuhodnou sílu. Když se nadchnete pro společný život, jste schopni velkých obětí pro druhé a pro společenství. Izolace vás naopak oslabuje a vystavuje vás těm nejhorším věcem naší doby.“

Christus vivit
Karmelitánské nakladatelství 2019

exhortací listuje

@liduškaš

Články o předchozích dvou kapitolách nejdete ZDE a ZDE.