Právě probíhá Národní týden manželství. Je to výzva pro všechny, kteří v manželství žijí, aby za něj děkovali, prosili, zamysleli se nad ním a třeba načerpali nové impulzy. Téma manželství není lhostejné ani papežům, opakovaně o jeho důležitosti a vznešenosti mluví a manžele povzbuzují. Například tak: 

zdroj 

 

Manželství odpovídá povolání křesťanů jen tehdy, když zrcadlí lásku, kterou Kristus-Ženich dává své nevěstě církvi a kterou se církev (podobně jako „podřízená“, tedy plně oddaná manželka) snaží Kristu opětovat. Toto je vykupitelská a spásonosná láska, jakou Bůh miloval člověka v Kristu: „V něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, abychom byli před ním svatí a neposkvrnění v lásce...“ (Ef 1,4) 

sv. Jan Pavel II.,Teologie těla, str. 409

 

Na základě zaměření obsaženého ve stvoření odkazuje erós člověka k manželství, což je svazek charakterizovaný jedinečností a definitivností. Tak, jedině tak se realizuje jeho niterné zaměření. Obrazu monoteistického Boha odpovídá monogamní manželství. Manželství založené na výlučné a definitivní lásce se stává ikonou vztahu Boha k jeho lidu, opačně platí, že způsob, jakým miluje Bůh, se stává mírou lidské lásky. Uvedená úzká souvislost mezi erósem a manželstvím v Bibli nenachází téměř žádné paralely v mimobiblické literatuře.

Benedikt XVI., Deus caritas est, 11

 

V apoštolské exhortaci Familiaris consortio Boží služebník Jan Pavel II. napsal, že „svátost manželství dělá z křesťanských manželů a rodičů Kristovy svědky „až na konec země“, pravé „misionáře“ lásky a života“ (srov. č. 54). Toto poslání je namířeno jak dovnitř rodiny – zvláště ve vzájemné službě a výchově dětí, tak navenek, neboť rodinné společenství je povoláno být pro všechny znamením lásky Boží. Takové poslání může křesťanská rodina naplnit pouze s podporou božské milosti. Proto je nezbytné neúnavně se modlit a vytrvat v každodenním úsilí o dodržení závazku přijatého ve svatební den. Nade všechny rodiny, zvláště na ty, které se nacházejí v nouzi, svolávám mateřskou ochranu Panny Marie a jejího snoubence Josefa. 

Maria, Královno rodin, oroduj za nás!

Benedikt XVI., Anděl Páně, 8.10.2006


Žena není „replikou“ člověka , pochází přímo ze stvořitelského činu Boha. Obraz „žebra“ není ani v nejmenším obraz podřadnosti či podřízenosti, nýbrž stejné podstaty a komplementarity muže a ženy, kteří se touto vzájemností vyznačují. A skutečnost, že v tomto podobenství Bůh vytváří ženu, zatímco člověk spí, zdůrazňuje právě to, že ona v žádném případě není výtvorem člověka, nýbrž Boha. A naznačuje něco dalšího: aby muž nalezl ženu – a řekněme lásku v ženě – musí nejprve snít a potom ji najde.

Papež František, katecheze o manželství


Aby církev mohla nabízet všem dary víry, lásky a naděje, potřebuje také, aby manželé odvážně prokazovali věrnost svojí svátostné milosti! Boží lid potřebuje jejich každodenní putování ve víře, lásce a naději spolu se všemi radostmi a námahami, které s sebou manželství a rodině toto putování nese.

Papež František, katecheze o manželství

 

Současná biofyziologie může dodávat mnoho přesných informací o lidské sexualitě. Nicméně poznání osobní důstojnosti lidského těla a pohlaví je třeba čerpat i z jiných pramenů. Zvláštním pramenem je slovo samého Boha, které obsahuje zjevení těla, totiž to, jež sahá k „počátku“.

sv. Jan Pavel II., Teologie těla,str. 118

 

@liduškaš

https://www.signaly.cz/info/podporte-signaly-cz