Vatikánský dámský časopis Donne Chiesa Mondo (Ženy, církev a svět) se ve svém 85. čísle věnuje ženám v zasvěceném životě a jejich znepokojivému úbytku, který se přisuzuje náročným pracovním podmínkám a sexuálnímu zneužívání vedoucím k syndromu vyhoření. Rozsah těchto problémů vedl Unii generálních představených k založení Commissione per la cura della persona (Komise pro osobní péči) s tříletým mandátem.
Největší problém spočívá v nestanovených pevných hranicích. V rámci Komise pro osobní péči vzniká etický kodex chování tak, aby bylo spravedlivě přihlédnuto na osobní potřeby a práva jeptišek, a zároveň ustanovení hranic pro povinnosti, kterými jeptišky zásobují jejich nadřízení.
Tento vznikající kodex má být obdobou individuální pracovní smlouvy. Podle Marryanne Lounghry, členky Komise pro osobní péči, je nezbytně nutné, aby každá jeptiška věděla, kde jsou meze jejího závazku, jaké jsou její nároky a povinnosti, např. aby jeptiška měla standardně alespoň den volna.
Pro kodex jsou klíčovými slovy bezpečnost a předvídatelnost. Jednoznačnost v podobě zajištění stálé práce na určitou dobu (hovoří se o období minimálně jednoho roku), bez možnosti okamžitého odvolání kdykoliv během této doby či dovolené.
Snahou Komise pro osobní péči je také připravit předpisy a postupy, které omezí absolutní nadvládu nadřízených jeptišek. V některých farnostech totiž dochází k tomu, že kněz má absolutní nadvládu nad náboženskými zaměstnanci, sestrami, které byly propuštěny nebo jsou nuceny pracovat bez souhlasu a odpovídajícího ocenění. „Práce jeptišek musí být uznávána, stejně jako to bylo požadováno na synodě pro Amazonii. Jinak je vytvářen kognitivní nesoulad: žijete jednu věc, ale pro ostatní jste jiný,“ reaguje na tyto situace Marryanne Lounghry.
Podle Marryanne Lounghry je také nutné dbát a investovat do blaha jeptišek stanovením pevných standardů: dva týdny dovolené, odpovídající plat, zajištění důstojného ubytování, přístup k internetu, možnost relaxu, atd. Kodex má dát jeptiškám jasná pravidla, kterými se vyhnout zneužívání a zároveň dát způsoby, jak s těmito pravidly zacházet.
Kodex dále bude apelovat na matky představené, aby se staly supervizorkami svých sester a nebyly k jejich problémům neutrální, ale aby dokázaly identifikovat symptomy problémů, jeptišku vyslechnout a nasměřovat na odbornou pomoc, je-li to třeba. Marryanne Lounghry zároveň vyzývá, aby byla sestrám nabídnuta pomoc při čelení vlastním osobním traumatům, jako mohou být traumata ze sexuálního zneužívání, které je každodenní realitou, a zároveň aby byla poskytována pomoc sestrám s posttraumatickou poruchou, kterou trpí sestry pečující o nemocné, křehké, postižené a chudé lidi.
Zdroj: Ulrike Mai | Pixabay.com
V souvislosti na tato fakta byla nucena reagovat i Kongregace pro společnosti zasvěceného života a společnosti zasvěceného života. K tématu se nechal slyšet i prefekt Kongregace kardinál João Braz de Aviz. Ten se nechal v rozhovoru pro časopis slyšet, že nepřiměřené pracovní podmínky a neodpovídající ohodnocení pro jeptišky vychází ze zneužívání autority, která je vnímána jako moc, nikoliv jako služba. Kvůli tomu jsou jeptišky vystavovány bolestným situacím. „Myslím si, že i lidé, kteří mají vedoucí role, by se měli naučit sdílet život a všechny potřeby s komunitou: vaření, úklid... Nicméně, ve své roli služby autority by měli být respektováni,“ nechal slyšet kardinál Aviz.
Kardinál také přiznává, že nastaly situace, kdy mnoho představených obešlo pravidla a získali tak nadstandardní, dokonce neomezenou moc ve svém společenství a nad svými podřízenými. Díky tomu docházelo k různé šikaně a byly přehlíženy zranění a bolesti sester. Některé proto opustily kláštery dobrovolně nebo byly vyhozeny. Pro tyto jeptišky, které byly odsouzeny životu na ulici, vznikl na přání papeže Františka v Římě azylový dům. „Naše Dikasterium se podílí na podpoře tohoto domu. Gesto papeže Františka je úžasné. Šel jsem navštívit tyto bývalé jeptišky. Našel jsem tam svět ran, ale také naděje. Jsou velmi těžké případy, ve kterých nadřízení uchovávají osobní dokumenty jeptišek, které chtěly opustit klášter nebo které byly poslány pryč. Tito lidé vstoupili do kláštera jako jeptišky a ocitli se v těchto podmínkách. Také došlo k nějaké prostituci, aby bylo možné přežít. Jsou to bývalé jeptišky! Skalabrinské sestry se postaraly o tuto malou skupinu. Některé případy jsou však opravdu obtížné, protože čelíme zraněným lidem, k nimž si musíme znovu vybudovat důvěru. Musíme změnit postoj odmítnutí, pokušení ignorovat tyto lidi, říci „už to není náš problém“. A pak, často, tyto ex-jeptišky nejsou žádným způsobem doprovázeny, neříká se ani slovo, které by jim pomohlo... To vše se musí zcela změnit,“ uvedl kardinál Aviz v rozhovoru pro Donne Chiesa Mondo.
„Katolická církev se potýká s pokračujícím výrazným poklesem počtu jeptišek po celém světě. Vatikánská statistika z roku 2016 ukázala, že jeptišek bylo tehdy o 10 885 méně než rok předtím (dohromady 659 445 v celém světě). O deset let dříve přitom bylo ve světě 753 400 jeptišek, což znamená, že za deset let jich katolická církev ztratila skoro 100 000. Největší pokles byl zaznamenán v Evropě, v Latinské Americe zůstává počet jeptišek stabilní a v Asii a Africe jejich počty stoupají,“ uvádí deník Echo 24.
Zdroje:
Autor: @PetrST
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.