Určitě si mnoho z vás všimlo, že lesy v celé České republice prodělávají změny zapříčiněné problémem s kůrovcem. Co je ovšem příčinou této kalamity? Dalo se této situaci předejít? A je vůbec možná náprava tohoto stavu? Pokusím se Vám tímto stručným článkem nastínit problematiku tohoto odvětví.

Příčina

Pokud se pohybujete po lese, určitě jste si položili aspoň jednou otázku: „Co je vlastně příčinou celé kalamity?“ Odpověď není tak jednoduchá jak by se na první pohled zdálo.

O globální změně klimatu jste nejspíš slyšeli už hodně, je to obšírný problém s hodně proměnnými. Nicméně, kdo z vás si přečetl nějaký odborný článek nebo „hodil očko“ na video vědce a odborníka místo pouhých novinových článků obviňujících tu či onu stranu? Doporučuji Vám v této souvislosti shlédnout video z přednášky profesora Žaluda, odborníka vyučujícího na Mendelově univerzitě a člena Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Jak to tedy s klimatickou změnou je? Vzrůstá průměrná teplota, naopak srážkový trend je stejný, mění se ovšem distribuce srážek. Ptáte se, co tahle skutečnost způsobí v našich podmínkách? Sníží se vlhkost vzduchu, stromy nejsou schopny brát vzdušnou vlhkost, srážky nejsou absorbovány do půdy, která je bez krytu, vzniká degradace polních ploch a zvyšuje se odtok vody z naší krajiny. Stromy dále nejsou schopny brát vodu z půdy, kde rovněž chybí. Nastalo tedy to, co někteří odborníci viděli jako katastrofický sci-fi scénář. Nastala invaze a šíření kůrovce.

Výsledek obrázku pro kůrovcová kalamita vysočina
zdroj: http://www.silvarium.cz/lesnictvi/ministr-zemedelstvi-toman-se-vyjadril-ke-kalamitni-situaci-na-vysocine

Něco málo o kůrovci

Kůrovci (Scolytinae L.) jsou řád drobných brouků s velikostí 1 až 9 mm, kteří byli od nepaměti součástí naší kotliny. Kůrovec se živí kambiální částí stromu (oblast u lýka mezi kůrou a dřevem, kde vedou vodivá pletiva) a přerušuje zásobovací cesty stromu. Samička dokáže při jedné snůšce vyprodukovat až 60 vajíček. Plně obsazený strom tedy opouští několik desítek tisíc, ale až 200 000 nových jedinců. I přes obranu stromů pomocí pryskyřičných látek nejsou stromy schopny odolat kůrovci hned ze dvou důvodů: 1. Nedostatek vlhkosti vzdušné a půdní, 2. Vhodné podmínky pro přemnožení kůrovce.

Dostáváme se tedy k dalšímu bodu a tedy:

Skladba lesů

Druhová skladba lesů v dnešní podobě byla výsledkem práce již v dobách 1875 - 1910, lesy se zakládaly s podílem jehličnanů až 89,3%. Tyto postupy byly dány v dané poptávce, v rychlosti růstu a efektivnosti výsadeb té doby. Tento systém byl propracovaný a pro tehdejší dobu moderní způsob obhospodařování, zejména při vrcholící průmyslové a agrární revoluci. Minulý režim zdědil funkční lesnický systém, podporoval jej a pokračoval v něm. Stalo se ovšem to, co se nemělo stát.

Přírůstová zásoba lesů se neodtěžovala, etát (objem dřeva, který lze z lesa v daném období (např.deceniu) těžit) se postupně navyšoval a porosty v lesích stárly. A právě v porostech s původní zásobárnou dřeva pro slezské doly kůrovec udeřil a zapříčinil apokalypsu v českých lesích. Jednalo se o přestárlé porosty obhospodařované monokulturním užíváním dřevin, porosty se sníženým poměrem korun náchylné k vyvrácení a přeštíhlené s vysokým rizikem zlomů.

Vznik velkého kůrovcového epicentra měla však vláda monitorovat a vynaložit prostředky na následnou likvidaci dříve, než bylo pozdě. Této likvidaci bohužel nepřidává ani tzv. Dřevěná kniha, která v té době byla platnou politikou lesů a tendrových soutěží o zadávání zakázek. Rozšíření kůrovce z původního epicentra napomohly také časové skluzy, špatná komunikace státních zaměstnanců a soukromého sektoru a nedostatek kapacit v daných lokalitách. Navíc přišla další vlna, která se rozšířila z Polska.

To všechno jsou faktory, díky kterým bude budoucí obraz krajiny o dost jiný, než je dnes.

Výsledek obrázku pro kůrovcová kalamita vysočina
zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2777045-vsechny-sily-proti-kurovci-stat-hleda-cesty-jak-celit-historicke-kalamite-v-ceskych

Budoucí obraz lesů

Hluboké smrčiny tak, jak je známe dnes, už na naprosté většině míst nebudou. Vzniknou mladé, doufejme smíšené lesy. Rozhodující bude především druhová skladba, protože každá monokultura je předem odsouzena k plošnému kolapsu (což ostatně vidíme právě teď, v přímém přenosu). Každá dřevina v lese má své přirozené škůdce a se zvyšující se teplotou se do našich zemí stěhují i teplomilnější živočichové a rostliny, z nichž někteří našim dřevinám škodí, ale ony si s nimi (zatím) nedokážou poradit. A jaká je situace našich dřevin? Začneme nejprve jehličnany. Smrk ztepilý a borovice lesní odumírají, jedle bělokorá je zastoupena pouze 1,1%, modřín opadavý nepůvodní (povolen jako podpůrná dřevina stejně jako jedle obrovská a douglaska tisolistá). Z listnáčů můžeme situaci shrnout takto: domácí duby již nezvládají nejsušší podmínky, buky potřebují střední polohy a vyšší vlhkost, jasany trpí houbovými patogeny stejně jako jilmy. Olše, topoly potřebují vodní zdroj. Javory všechna stanoviště s lípou a břízou nezachrání dokonale. Jednoduše řečeno, domácí dřeviny oslabují a my musíme začít hledat nové druhové složení, které bude s klimatickou změnou počítat.

Je zřejmé, že je nutnost a povinnost sázet lesy druhově pestré, příměsové bez monokultur. Sáhnout i pro cizokrajné stromy, jako jsou dub uherský či dub červený, trnovník akát, paulovnie, topoly šlechtěné na sušší klima. Měli bychom podporovat přirozené nepřátele škůdců dřevin (zejména ptactvo). Ale nejdůležitější (a také nejtěžší) je změnit globální klima planety Země zpátky tak, jak vypadalo než jsme ji přebrali, nebo ho minimálně stabilizovat a co nejrychleji se přizpůsobit probíhající změně. 

Pokud to nezvládneme, bude brzy kůrovcová kalamita tím menším z problémů, které dopadnou na naši hlavu.

 

Další zajímavé odkazy:

Přednáška o desegradaci půd a vlivu pouští na globální klima

Rozhovor profesora Horáčka

 

Autor je studentem DSP Zakládání a pěstění lesů na LDF MENDELU

Editace: Kateřina Sedláčková